Ve vile

Nedělní návštěva mi zase rozšířila kulturní obzory. Vilu Tugendhat jsem plánovala už v prváku, nu a najednou se mi nabídla skoro sama:) Ale přiznávám se, z venku asi nejhnusnější dům v celé čtvrti - já zkrátka na ty moderní věci nejsem. Naštěstí prohlídka nezůstala jenom venku a vevnitř - nu tam to bylo fajné. Velká okna, velký prostor, zimní zahrada a koro jakoby člověk ani nebyl uvnitř - to byl autorův cíl: prolínající se prostory. A co se zahrady týká - úžasný. Výhled na Špilberk a celé brněnské centrum. Spousta stromů, zelené trávy a parádní klid. Jenom už chudák vila dávno zapomněla, co je to, když se jí po podlaze prohání děti, když z kuchyně voní jídlo a u kulatého stolu se sejde spousta hostí, když se pracuje u rozsvícené lampy a když se večer usíná. Je to tichý a opuštěný dům.